Od 1. ledna 2027 nabývá hlavní část zákona č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, účinnosti. V českém stavebnictví tím vzniká první ucelený zákonný rámec pro správu informačního modelu stavby.

Zákon ale neříká jednoduše „od roku 2027 je BIM povinný pro všechny veřejné stavby“. Taková zkratka je nepřesná.

Povinnost závisí na kombinaci:

  • kdo je vlastníkem nebo povinnou osobou,
  • jaké stavby se povinnost týká,
  • zda jsou splněny hodnotové a další podmínky,
  • v jaké fázi životního cyklu se stavba nachází.

Tento průvodce není právním stanoviskem. Je praktickou mapou zákona pro projektanta, BIM manažera, zadavatele a správce majetku.

Co zákon skutečně zavádí

Zákon upravuje správu informací o stavbě a vystavěném prostředí. Jeho cílem je vytvořit jednotnější informační základnu pro:

  • přípravu stavby,
  • provádění,
  • užívání,
  • údržbu,
  • změny stavby,
  • odstranění stavby,
  • správu vystavěného prostředí.

Klíčové je, že zákon nepracuje jen s „3D BIM modelem“. Definuje informační model stavby mnohem šířeji.

Podle § 2 je informační model stavby digitální reprezentací fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s celým životním cyklem.

To znamená, že BIM ve smyslu zákona není synonymem pro soubor .rvt nebo .ifc.

1. Kdo je povinnou osobou

§ 3 vyjmenovává povinné osoby. Patří mezi ně například:

  • Česká republika prostřednictvím příslušné organizační složky,
  • státní příspěvkové organizace,
  • státní podniky,
  • státní organizace,
  • vyšší územní samosprávné celky za podmínek zákona,
  • některé jejich příspěvkové organizace,
  • další vybrané právnické osoby ve vazbě na zákon o zadávání veřejných zakázek.

Už tady je vidět, proč tvrzení „BIM bude povinný pro každou obec“ není bezpečná zkratka. Zákon pracuje s přesnými kategoriemi a výjimkami.

Praktické pravidlo

Nejdříve vždy určete:

Kdo je subjekt?
Až potom řešte:

Jaká povinnost se na konkrétní stavbu vztahuje?

2. Kdy se pořizuje informační model stavby

§ 4 stanoví podmínky, za kterých povinná osoba informační model pořizuje a udržuje.

Zjednodušeně musí být splněny zákonné podmínky, mezi nimiž jsou mimo jiné:

  • vztah stavby k evidenci v katastru nemovitostí nebo digitální technické mapě kraje,
  • překročení příslušného finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce,
  • vznik povinnosti pořídit vybranou sadu informací podle § 7.

Důležité je číst tyto podmínky společně, nikoliv odděleně.

Co z toho plyne pro projektanta

Projektant nemusí být „povinnou osobou“ ve smyslu zákona, ale zadavatel na něj přenese část informačních požadavků smluvně.

V praxi se proto projektant může setkat s požadavkem na:

  • strukturovaná data modelu,
  • definované atributy,
  • konkrétní informační kontejnery,
  • práci v CDE,
  • pravidla verzování a schvalování,
  • otevřené strojově čitelné formáty,
  • kontrolu datového standardu.

To je skutečný dopad zákona na projekční praxi.

3. Co musí informační model obsahovat

§ 6 je pro praxi mimořádně důležitý.

Informační model stavby podle fáze životního cyklu obsahuje alespoň vyjmenované typy informací, mezi které patří například:

  • prostorové uspořádání a charakteristiky stavby, konstrukcí a prvků ve strukturované podobě,
  • harmonogram výstavby,
  • informace o podmínkách povolení,
  • informace o investičních nákladech,
  • informace vztahující se k užívání a údržbě,
  • dokumentace stavby,
  • informace o úkonech a právních jednáních spojených s životním cyklem,
  • informace o změnách dokončené stavby.

To je zásadní posun v uvažování.

BIM ≠ 3D model

Digitální model stavby je pouze jednou ucelenou částí informačního modelu.

To znamená, že kvalitní BIM proces nelze vyhodnotit pouze otázkou:

„Máme IFC?“

Správná otázka je:

„Máme správné informace, ve správném čase, ve správné struktuře a umíme prokázat jejich stav a původ?“

4. Informační kontejner: pojem, který bude potřeba pochopit

§ 7 zavádí vybrané sady informací tvořící ucelené části informačního modelu – informační kontejnery.

Zákon pracuje s kontejnery pro různé účely a okamžiky životního cyklu, například:

  • povolení stavby,
  • provádění stavby,
  • kolaudaci,
  • převzetí, užívání a údržbu,
  • skutečný stav části stavby při některých změnách dokončené stavby.

Prakticky to znamená, že BIM deliverable nebude jedna nekonečně aktualizovaná složka souborů bez jasného stavu.

Musí být možné určit:

  • co tvoří konkrétní sadu informací,
  • k jakému účelu byla vytvořena,
  • k jakému okamžiku je platná,
  • kdo ji vytvořil a předal,
  • v jakém stavu schválení se nachází.

5. Datový standard stavby

Podle § 8 se digitální model stavby pořizuje elektronicky v otevřeném strojově čitelném formátu v jednotném datovém standardu stavby.

To je důležité ze dvou důvodů.

1. Požadavek nebude pouze grafický

Nestačí mít objekt správně vymodelovaný. Musí nést požadované informace ve správné struktuře.

2. Kontrola musí být částečně strojová

Pokud jsou požadavky strukturované, dává smysl je kontrolovat automatizovaně.

Tady se přímo nabízí vazba na:

  • IFC,
  • IDS,
  • validaci vlastností,
  • klasifikace,
  • firemní QA pravidla.

Pro BIM koordinátora proto bude stále důležitější umět odpovědět nejen na „je model geometricky v pořádku?“, ale také na:

„splňuje datové požadavky pro tento konkrétní informační milník?“

6. CDE: zákon už neřeší jen sdílený disk

§ 9 stanoví, že povinná osoba pořizuje informační model ve společném datovém prostředí.

Zákon současně uvádí funkční požadavky, například možnost:

  • správy informací o stavbě,
  • tvorby transakčních protokolů a systematických záznamů chráněných proti zpětným změnám,
  • výběru a předání informačního modelu nebo jeho části prostřednictvím API.

Poslední bod je velmi důležitý.

CDE jako systém, ne úložiště

Pokud nástroj umí pouze:

  • nahrát PDF,
  • vytvořit složku,
  • poslat odkaz,

nemusí to stačit pro skutečnou správu informací.

Moderní CDE musí řešit minimálně:

  • identitu dokumentu,
  • revize,
  • stav,
  • schvalovací proces,
  • auditní stopu,
  • role a oprávnění,
  • strukturované metadata,
  • export a integraci.

7. Informační model nekončí kolaudací

Jedna z nejčastějších chyb BIM projektů je, že se všechna pozornost soustředí na projekci a realizaci a při předání vznikne „digitální hřbitov“ souborů.

Zákon přitom výslovně pracuje také s informacemi o:

  • užívání,
  • údržbě,
  • skutečném provedení,
  • změnách dokončené stavby.

To znamená, že zadavatel by měl už na začátku vědět:

Jaké informace bude potřebovat za pět let při správě objektu?

Jinak se BIM model sice vytvoří, ale provozní organizace ho neumí použít.

8. Co mají veřejní zadavatelé připravit před rokem 2027

Doporučený postup není „nakoupit BIM software“.

Krok 1 – portfolio staveb

Zjistěte, které stavby a investice mohou spadat do povinností zákona.

Krok 2 – role a odpovědnost

Určete vlastníka procesu správy informací.

Krok 3 – CDE

Posuďte současné prostředí proti funkčním požadavkům.

Krok 4 – informační požadavky

Nedefinujte jen seznam formátů souborů. Definujte, jaké informace potřebujete pro rozhodování a správu.

Krok 5 – datový standard

Připravte proces, jak kontrolovat strukturu a kvalitu předávaných dat.

Krok 6 – informační milníky

Rozdělte deliverables podle účelu a fáze.

Krok 7 – pilot

Ověřte workflow na jedné vhodné investici ještě před plošným zavedením.

9. Co mají připravit projekční kanceláře

Z pohledu projekční firmy bych zavedl interní BIM readiness audit.

Modelování

  • máme jednotná pravidla parametrů?
  • známe původ a vlastnictví parametrů?
  • dokážeme spolehlivě exportovat otevřený formát?

Data

  • umíme validovat povinné vlastnosti?
  • máme naming standard?
  • umíme kontrolovat klasifikace?

CDE

  • rozumíme stavům dokumentů?
  • pracujeme s revizemi konzistentně?
  • je jasné, co je pracovní a co schválený výstup?

Lidé

  • kdo odpovídá za informační management?
  • kdo řeší BIM koordinaci?
  • kdo schvaluje výstupy?

Smlouvy

  • jsou informační požadavky přeneseny do rozsahu práce?
  • odpovídá cena požadované úrovni datové práce?

To poslední je kritické. Detailnější informační model není „vedlejší produkt 3D projektování zdarma“.

10. Co zatím nelze tvrdit bez dalšího

Zákon stanovuje rámec a počítá s prováděcími právními předpisy pro některé podrobnosti.

Proto je nebezpečné vytvářet kategorická tvrzení typu:

  • „každá obec bude potřebovat software X“,
  • „každý projekt musí být v IFC4.3“,
  • „BEP musí mít přesně tuto strukturu“,
  • „tento komerční CDE je automaticky v souladu se zákonem“.

Taková tvrzení musí být vždy opřena o konkrétní účinný požadavek.

11. Praktická minimapa zákona

Otázka Kde začít
Kdo je povinná osoba? § 3
Kdy se pořizuje informační model? § 4
Jaké jsou výjimky? § 5
Co model obsahuje? § 6
Co jsou informační kontejnery? § 7
Co je datový standard? § 8
Jaké požadavky má CDE? § 9
Kdy zákon nabývá účinnosti? § 34 a informace o dělené účinnosti

Tuhle tabulku doporučujeme používat jako navigaci, ne jako náhradu právního posouzení.

12. Největší příležitost: kontrola informací

S rostoucím objemem povinných dat bude ruční kontrola stále hůř škálovat.

Typický projekt může obsahovat:

  • tisíce objektů,
  • desítky parametrů na objekt,
  • mnoho disciplín,
  • více revizí,
  • dokumentaci v PDF,
  • otevřené modely,
  • tabulkové výstupy,
  • metadata v CDE.

Proto očekáváme růst významu:

  • IDS,
  • model checkerů,
  • automatické kontroly úplnosti,
  • datových auditů,
  • AI-assisted document review,
  • napojení na CDE API.

To je důležitější než samotná vizualizace 3D modelu.

AIprojektant doporučení

Pokud vaše organizace může spadat do režimu zákona, nejhorší strategie je čekat do prosince 2026 a potom „objednat BIM“.

Začněte tímto pořadím:

  1. ověřit působnost,
  2. zmapovat současný informační proces,
  3. definovat odpovědnost,
  4. prověřit CDE,
  5. připravit informační požadavky,
  6. zavést strojovou kontrolu,
  7. pilotovat před ostrým projektem.

BIM podle zákona není nový typ výkresu. Je to způsob správy informací po celý životní cyklus stavby.

Zdroje

Právní upozornění: Tento článek je odborný informační materiál, nikoliv právní stanovisko. U konkrétní zakázky vždy ověřte aktuální znění předpisu, prováděcí předpisy a konkrétní postavení subjektu.